Výsledky vyhledávání „label/Fertility“ – Nikola Wiethölter

Domů
O mně
Služby
Informace
Blog
Kontakt

Menu

Domů
O mně
Služby
Informace
Blog
Kontakt

Instagram Linkedin-in Envelope

Search Results for: label/Fertility

It seems we can't find what you're looking for.

join the list!

hey, let's be besties

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elitsed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut pharetra sit amet aliquam id diam maecenas ultricies mi.

Leave this field empty if you're human:

Abychom mohli určitým tématům lépe porozumět

Abychom mohli určitým tématům lépe porozumět, případně pro sebe učinit nějaké rozhodnutí, potřebujeme relevantní data a ty nám rozhodně neposkytnou diskuzní fóra, ani studie provedené na 20 lidech.

Pokud chceme získat co nejpřesnější informace, je nejlepší podívat se na výsledky tzv. meta studií, tedy několika již dříve provedených studií, jejichž výsledky jsou podrobně analyzovány a dávány do souvislostí.

Jednou z takových je i meta-analýza z roku 2022, ve které bylo zahrnuto 25 studií čítající více než 600 tisíc účastníků.

Tato studie (stejně jako mnoho jiných) nepotvrdila žádnou významnou souvislost mezi hormonální stimulací během IVF a rizikem vzniku rakoviny. Souhrnný poměr možného rozvoje rakoviny všech zahrnutých studií byl méně než 1%. Takže ano, v některých případech k rozvoji nádorového onemocnění skutečně došlo, nicméně žádná ze studií nedokázala přímo potvrdit ani vyvrátit, zda k rozvoji došlo vlivem působení vysokých dávek hormonů nebo jiných faktorů.

Pozitivní výsledky lze sledovat také u opakovaných cyklů IVF. Studie ukázala, že ženy, které podstoupily 6 a více cyklů IVF, neměly zvýšené riziko rakoviny prsu. Nebyla ani prokázána významná souvislost mezi léčbou neplodnosti a nadměrným rizikem vzniku rakoviny prsu u pacientek po dobu sledování 10 a více let.

Podobných závěrů bylo dosaženo také v případě rizika vzniku nádorového onemocnění vaječníků. I zde se ukazuje, že ženy které podstoupily stimulaci vaječníků nemají zvýšené riziko zhoubného nádoru vaječníků, a to ani z dlouhodobého hlediska.

Ačkoli bychom závěry studií mohli interpretovat jako příznivé, je potřeba zohlednit jejich limity. Mnohočetné faktory, které se do jednotlivých studiích promítají ztěžují určení definitivního a jasného vztahu mezi užíváním hormonálních přípravků při stimulaci IVF a možným vznikem rakoviny. Z tohoto důvodu je potřeba být při interpretaci výsledků velmi obezřetní a nezapomínat na další faktory jako např. dědičné předpoklady, životní styl a jiné vlivy, které mohou hrát při rozvoji rakovinového bujení zásadní roli, ale ve studiích zohledněny nejsou.

Pokračování v komentáři⏬️⏬️⏬️

Všechno (ne)jde, i když se chce!

Od malička nám říkali, že všechno jde, když se chce. A nejen od malička! Sociální sítě, celý internet je plný motivačních citátů, které se nás snaží přesvědčit, že všechno jde, když budeme dostatečně chtít!

A pokud se nám nedaří něčeho dosáhnout - naše chyba! Málo jsme se snažili!

Takhle jednoduše to ale v životě ani ve snaze o početí nefunguje.

Chceme to málo? Nebo se snad málo snažíme? Nemyslím si.

Většina z vás do toho dává všechno, často i na úkor sebe, svých koníčků, osobního rozvoje, cestování a hromady dalších věcí, které člověk upozaďuje jen, aby se mohl naplno věnovat všemu tomu kolotoči okolo otěhotnění.

Při cestě za miminkem zkoušíme, často právě na základě doporučení “osvícených” motivačních řečníků, i nemožné, abychom otěhotněly. A když se nám nedaří, ještě přidáme!

Někdy se můžeme snažit sebevíc, ale přesto výsledek nepřichází. Proč?

Jednoduše proto, že existují faktory, které vstupují do hry, ale my na ně nemáme žádný nebo jen minimální vliv.

Když se chce, všechno jde, v nás také může vytvářet mylnou představu, že abychom dosáhli svého cíle, musíme vyzkoušet vše, co se dá a běda pokud něco vynecháme.

Vytváří tlak na podávání maximálního výkonu. Ale co je to maximum? Kdy toho děláme (už) dost?!

Pokud chcete docílit opačného efektu a ve finále se cítit ještě hůř, můžete si tuhle psychologickou hru zahrát. Garantuju vám, ale že tohle je spíše cesta do pekel než cesta k vytouženému miminku.

Než tlačit na pilu a zkoušet (ne)možné a často i věci, se kterými vnitřně ani nesouzníte a děláte je jen proto, že to někomu jinému pomohlo k otěhotnění… je mnohem lepší uvolnit se, oprostit se od toho tlaku, propojit se sebou, se svým tělem, důvěřovat mu… ubrat nohu z plynu a z těch všech doporučení, si pro sebe vybrat 1-2, které vám dávají smysl a nejvíce zapadají do vašeho pojetí života.

Když si tohle uvědomíte a dovolíte žít a přijmete skutečnost, že ačkoliv byste si to možná přáli, nemůžete mít vše pod kontrolou, bude váš život i cesta za miminkem naplněna větší lehkostí a spokojeností.

#plodnost #neplodnost #neplodnostpodpora #nastavenimysli #zenskezdravi #psychickapohoda #uvolneni #spokojenost

Prvotní nadšení a odhodlání udělat pro otěh

Prvotní nadšení a odhodlání udělat pro otěhotnění maximum se začalo vytrácet a do vašeho života se naopak začalo vkrádat vyčerpání a únava z toho nekonečného kolotoče všech těch vyšetření, nevydařených pokusů a dalších zklamání? Dosavadní výsledky léčba vás odrazují od dalších kroků a vy se ptáte sebe sama, jestli má vůbec smysl pokračovat dál? Cítíte se zahlcena (často) protichůdnými radami, které dostáváte? Máte potíže se rozhodnout? Cítíte se unavená, nemáte na nic pomyšlení a pocit, že už nemůžete dál?

Říkáte si, co se to s vámi děje?

I takto může vypadat vyhoření!

Opakované neúspěchy, nekonečné čekání a neustálé obavy a přemýšlení o tom samém každý den nás může stát spoustu energie a nezřídka vést až k syndromu vyhoření.

Podle WHO je syndrom vyhoření chápán jako stav emocionálního, fyzického a psychického vyčerpání způsobený nadměrným a dlouhodobým stresem. Původně byl popsán a pozorován u pomáhajících profesí. Dnes ale víme, že postihuje např. i maminky na mateřské dovolené nebo neplodné páry.

Jak nevyhořet a co dělat, když se objeví první příznaky vyhoření?

Vyhoření můžeme předcházet tím, že budeme posilovat naši rezilienci - odolnost vůči stresu a to tak, že se budeme starat o své fyzické a duševní zdraví. Např. tím, že snížíme nároky, které na sebe máme, stanovením priorit a postavením sebe na první místo. S tím úzce souvisí také naše schopnost stanovování hranic a schopnost říkat NE – lidem, věcem, některým méně důležitým povinnostem, NE zákrokům, které si v rámci své cesty za miminkem nepřejeme, ale tlačí nás do toho třeba naše okolí. To vyžaduje samozřejmě schopnost umět naslouchat svému tělu a svým potřebám. A to chce čas. Je to dovednost a tu se stejně jako chůzi nebo jakoukoli jinou činnost musíme naučit a hlavně trénovat.

Pro posilování naší odolnosti vůči stresu a zátěži je nezbytné naučit se šetrně zacházet se svou energií. Nelze totiž do nekonečna jen brát a nepřijímat! A právě na dočerpávání a přijímání často zapomínáme.

Jednotlivé kroky v komentáři⏬️⏬️⏬️

#pocity #vyhoreni #syndromvyhoreni #vycerpani #unava #stres #prevence #psychohygiena #dusevnizdravi #neplodnostneniprohra #neplodnostpodpora #ivfcz #umeleoplodneni

Dlouho jsem přemýšlela, jestli se do dnešního

Dlouho jsem přemýšlela, jestli se do dnešního tématu veřejně pustit. Přece jen je to velmi osobní a i já cítím potřebu do jisté míry chránit naše soukromí. Na druhou stranu ráda otevírám témata, o kterých se moc nemluví a jedním z nich je proměna partnerského vztahu, a to nejen na cestě za miminkem – o tom zase někdy příště, ale i potom, kdy se miminko narodí.

Narození miminka s sebou přináší mnoho změn a výzev, kterým musíme jako novopečení rodiče čelit. Rodičovství neznamená jen změnu a přijetí nové role, ale často i proměnu vztahu, se kterou mnohdy ale vůbec nepočítáme. Říká se, rodičovství je zkouškou vztahu a v našem případě tomu skutečně tak bylo.

Ačkoli jsme měli s partnerem krásný vztah téměř bez hádek, který navíc umocnila naše dlouhá cesta za miminkem, která náš vztah ještě více posílila, po narození syna tomu bylo najednou jinak. Najednou jsme oba začali cítit, že se sobě vzdalujeme, ani ne tak jako rodiče, tam jsme dokázali dobře fungovat a byli co se péče a výchovy syna vždy jednotní, ale jako partneři. Pamatuji si, jak jsem se cítila ve vztahu sama. Všechno pro mě bylo nové, nešlo mi kojení, vracely se mi traumatické zážitky z porodu. Měla jsem pocit, že nic nestíhám, že jsem neschopná, chyběla mi práce, kontakt s „normálním“ světem…

A manžel? Měla jsem pocit, že u něj se nezměnilo vůbec nic! Manžel nechápal, proč by se u něj mělo něco změnit, já zase nechápala, že on nechápe. Vše ještě umocnilo stěhování zpět do Německa a změna jeho pracovní pozice, která pro manžela znamenala povýšení a velké časové vytížení. Na jednu stranu jsem na něj byla pyšná, na druhou stranu jsem mu i trochu záviděla, že on tohle všechno může a já ne.

Prosím, abyste mě nepochopili špatně, já našeho syna miluji a jsem nejšťastnější na světě, že ho máme, ale taky mám potřebu se seberealizovat, být úspěšná, nezávislá… a dělat věci, které mě dělají jednoduše šťastnou, což je vedle mateřství řada dalších věcí, na které jsem ale neměla prostor. Ten jsem si postupně začala nacházet, což ale vedlo ještě k většímu prohloubení krize našeho vztahu.

Abych to zkrátila.

Pokračování v komentáři ⏬️⏬️⏬️

Ztráta miminka – téma, kterému jsem se vědom

Ztráta miminka – téma, kterému jsem se vědomě dlouho vyhýbala a potřebovala k němu sama nejprve dozrát.

Čím více si ke mně téma začalo nalézat cestu, prostřednictvím vašich příběhů a příběhů mých klientů, tím větší jsem měla potřebu se jím zabývat. Pochopit a poskytnout ženám podporu, kterou si zaslouží a kterou pro zahojení své duše tolik potřebují.

Být tady pro ně. Naslouchat. Přijímat. Virtuálně objímat. Plakat spolu s nimi.

Než se narodil náš syn, zažila jsem biochemické těhotenství. Ano, přesně ten typ těhotenství resp. ztráty, která pro mnoho lidí nic neznamená. Dítě, které tady z pohledu druhých vlastně nikdy nebylo.

Pro někoho možná nebylo, pro mě a věřím, že pro mnoho žen s podobnou zkušeností bylo a navždy v našich srdcích bude! Jako připomínka na štěstí, které jsme mohly, byť na maličký okamžik, zažít✨.

Pro mnoho párů – rodičů miminek, které mělo přijít, ale nepřišlo, zůstává život po ztrátě zahalený zvláštním tichem. Tichem, které nastane, protože se namají komu svěřit, protože sami mnohdy neví, jak své pocity po ztrátě uchopit, jindy z pocitu, že jim vlastně nebude nikdo rozumět…

Nemám rozhodně ambice stát se v této oblasti odborníkem, od toho jsou zde jiné organizace a kolegové - odborníci. Co bych si ale moc přála, je prolomit to ticho.

…aby už žádná žena nemusela nikomu vysvětlovat, že krvácení po potratu není „jen krvácením“, ale znamená odchod milovaného miminka, které už navždy zanechá prázdné místo v její duši.

…aby se už žádná žena nemusela cítit provinile za to, že své pětitýdenní miminko nazývá miminkem, zatímco pro ostatní je to jen shluk buněk.

…aby si už žádná žena po ztrátě nemusela vyslechnout, jak je silná a byla jí naopak nabídnuta láskyplná náruč a bezpečný prostor, ve kterém bude moci prožít svůj smutek.

…aby si nemusela vyslechnout slova o tom, že se to děje a stává spoustě ženám.

…aby se už žádná žena nemusela cítit provinile, když dopřává svému tělu a své duši čas na truchlení a přijetí ztráty, i když se pro okolí vlastně nic nestalo (viz předchozí bod).

…aby pocity každé takové ženy, i muže, protože i jich se ztráta týká, byly brány vážně.

Pokračování v komentáři ⏬️⏬️⏬️

Každý, kdo si prochází neplodností, mi dá ur

Každý, kdo si prochází neplodností, mi dá určitě za pravdu, že cesta za miminkem bývá plná ups and downs. Momentů, kdy do toho jdeme naplno, máme pocit, že nás nic neohrozí a nezastaví, kdy jsme odhodlané bojovat jako lvice až po momenty, které nás dokážou srazit na kolena a pěkně rychle z našeho pomyslného obláčku vrátit zpět na tvrdou zem.

Každá z nás si přeje co nejvíce bezproblémový a hladký průběh léčby, ale život je v tomhle občas velmi nekompromisní a do cesty nám staví překážky, někdy menší, někdy větší, které musíme překonat.

Jak je ustát a co dělat, když obdržíte špatné zprávy, od toho jsou tu dnešní tipy.

Prosím, vybírejte z doporučení pro sebe vždy jen ty, které zapadají do vaší aktuální situace. Není cílem tlačit se do nějakého kroku jen proto, že to někde někdo napsal. Berte uvedené informace jako impuls k zamyšlení a možné změně😉.

Co vám pomohlo překonat nečekané překážky na cestě za miminkem? Je něco, co byste ze své zkušenosti doporučily ostatním ženám?

#plodnost #neplodnost #neplodnostneniprohra #neplodnostpodpora #ivfcz #umeleoplodneni #asistovanareprodukce #motivace #inspirace #psychickapodpora #psycholozka #fertilitykouc

nenechte si ujít!

Připojte se k newsletteru a nenechte si ujít nové články na blogu.

Chci se přihlásit

Instagram Linkedin-in Envelope

Ochrana osobních údajů

Copyright ©2023 Nikola Wiethölter. Všechna práva vyhrazena. Design Pix & Hue. Úprava a nastavení VYMAZLENÝ BRAND.

prozkoumejte

Domů
O mně
Služby
Informace
Blog
Kontakt

Domů
O mně
Služby
Informace
Blog
Kontakt

buďme ve spojení

Připojte se k newsletteru!

Připojte se k newsletteru a nenechte si ujít nové články na blogu.

Jméno

E-mail